Klimatická změna může ovlivnit i trosky na oběžné dráze

Rostoucí hladina oxidu uhličitého v atmosféře snižuje její hustotu.
Rostoucí hladina oxidu uhličitého v atmosféře může mít značný vliv nejen na život na Zemi, ale i na životnost a množství vesmírného odpadu na naší oběžné dráze.

Vyplývá to ze studie odprezentované na dubnové Evropské konferenci o vesmírném odpadech.

Trosek bude více

Jak přiblížil americký deník The New York Times, zemská atmosféra přirozeně „táhne“ kosmický odpad směrem dolů, kde shoří v nižší, hustší vrstvě atmosféry.

Tento koloběh, kterým se naše oběžná dráha průběžně zbavuje pozůstatků nefunkčních satelitů a vyhořelých stupňů nosných raket, je však podle studie ohrožen klimatickou změnou.

Rostoucí hladina oxidu uhličitého v atmosféře snižuje její hustotu, což může narušit přirozený proces klesání a následného shoření kosmického odpadu. Tento problém je podle autorů studie horší, než se dosud předpokládalo – v nejhorším případě může být na oběžné dráze do roku 2100 až 50-násobně více odpadu, než v současnosti.

„Tato čísla nás překvapily,“ řekl odborník na vesmírný odpad ze Southamptonské univerzity v Británii a spoluautor předmětné studie Hugh Lewis. „Toto je skutečně důvod být znepokojen,“ dodal.

Kolize mezi molekulami vzduchu a odpadem vytvářejí tzv. odpor prostředí, který objekty zpomaluje, což časem způsobí jejich pád do nižší atmosféry. Jak píše The New York Times, objekty nacházející se na oběžné dráze nižší než 482 kilometrů nad Zemí pomalu klesají a do deseti let shoří.

atmosféra řídne

Molekuly oxidu uhličitého v nižších vrstvách atmosféry absorbují a vypouštějí teplo ve formě infračerveného záření, které pak zachycuje hustá atmosféra. V nadmořské výšce nad 97 kilometrů, kde je atmosféra řidší, to však funguje naopak. Tento únik tepla způsobuje snížení objemu atmosféry, a tím i její hustotu.

Od roku 2000 ztratila vrstva atmosféry 402 kilometrů nad Zemí 21 procent své hustoty, uvedl hlavní autor studie Matthew Brown, taktéž z Southamptonské univerzity. V nejhorším případě by tato vrstva atmosféry mohla ztratit do roku 2100 až 80 procent své hustoty. Avšak i v nejlepším případě – pokud se hladina oxidu uhličitého v atmosféře sníží -, hrozí podle Browna deset až 20násobný nárůst odpadu v atmosféře.

Tato zjištění mohou mít důsledky pro regulační orgány i satelitních provozovatelů, zejména však pro americké společnosti SpaceX a Amazon. Ty chtějí vybudovat na oběžné dráze rozsáhlé konstelace tisíců satelitů, které by měly poskytovat uživatelům na Zemi vysokorychlostní připojení k internetu.

Experti už léta varují před zvyšujícím se rizikem, které představuje vesmírný odpad produkovaný kosmickými loděmi a družicemi. Kolem Země v současnosti krouží ve výšce 400 kilometrů více než 2500 objektů větších než deset centimetrů.

Výzkumná společnost Euroconsult odhaduje, že během příštího desetiletí každoročně vypuštěných 990 satelitů. Vesmírný odpad se pohybuje rychlostí 35.900 kilometrů za hodinu a jeho srážka s jiným objektem může způsobit značné škody